Jasenná

Na podzim konečně do Jasenné. Už jednou nám to nevyšlo, o to víc jsme chtěli. V půlce října roku 2018 jsme přijeli do mj. folklorem opěvované vsi, abychom navštívili našeho věrného pokladníkSECHJasennáa Karla Macka (ten ale až z Uble) a zpívali a hráli při nedělních bohoslužbách. Babí léto bylo opravdu parné, v sobotu nás vytáhlo do kopců ještě dřív, než jsme stihli pořádně zasednout k notám. Sborová zkouška byla ale zato dost intenzivní, na náš nedělní repertoár se tak dostaly i kusy původně neplánované. U varhan nás inspiroval Ladislav Moravetz k dalším možnostem varhanní improvizace, třeba na téma starých tanců či ritornelů. Také nám ukázal svůj kouzelný deníček, který má neustále při sobě, aby si mohl hned zapisovat své hudební nápady. Nic není jen tak a samo od sebe.

Na večerní schůzi jsme hodně mluvili o Spolku evangelických pěveckých sborů. Ten tedy ještě neexistuje, jak to s ním vlastně bude, snad vyřešíme v lednu na olomouckém setkání.

A pak neděle, díkůvzdání, stůl Páně obložen dýněmi, senem, ořechy, zeleninou, kotouči s vidlemi. Kázal bratr farář Jiří Malý z Vizovic a byla také večeře Páně. V jednom kole jsme rovnoměrně rozloženi zpívali Radujme se vždy společně ve sborové úpravě z Pardubic (míněno tím z oslav stoleté církve). A na závěr lotyšskou lidovou jako Žalm 137 a Irské požehnání, které jsme znali zatím pouze teoreticky z hodin sbormistrovství s Michalem Vajdou na SCHEA.

Občerstveni, posíleni, inspirováni jsme nakonec opustili všechny štrúdly, mošty i cimbálovou muziku, která vyhrávala po bohoslužbách vedle kostela. Uvidíme se v listopadu na sbormistrovském kurzu v Bystřici pod Hostýnem a v lednu v Olomouci, kde bude pověřena do kantorské služby Eva Čejková.

Lenka Dobrovolná